Dějiny

Vstupní otvor jeskyně byl odkryt při těžbě mramoru ve výkopu Kletno III, 14. října 1966. Jednalo se o otvor ve tvaru horizontální pukliny asi 2 m nad úrovní těžby. Vedl do malé komory později nazvané Medvědí síň. Mezi bloky vytěženého materiálu bylo zaznamenáno velké množství kostí velkých savců. Většina kostí patřila jeskynním medvědům. Právě jim vděčí jeskyně za své jméno.

Vzhledem k vědeckému a přírodnímu významu tohoto objevu byla těžba v lomu v prosinci 1966 zastavena. Bylo to na tehdejší dobu bezprecedentní rozhodnutí, neboť geologická dokumentace ložiska mramoru v lomu Kletno III poskytla vážný podklad pro rozvoj těžby suroviny v objemu 200 000 t/rok. A připomeňme si, že v té době stály kamiony z celého Polska několikadenní fronty, aby si mramor ze Stronie Śląskie odvezly.

O objev jeskyně se živě zajímali vědci z Vratislavské univerzity a Vratislavské zemědělské univerzity. Souběžně s výzkumem probíhal průzkum jeskyně, který prováděly Sekce grotolářů Klubu akademických turistů ve Vratislavi a Sekce grotolářů ze Stronie Śląské.

Do konce roku 1966 byly objeveny chodby středního patra jeskyně až ke Lvímu sálu a spodní části, čímž se délka jeskyně zvýšila na 200 metrů. V následujících letech zde probíhal intenzivní vědecký výzkum.
Dne 3. prosince 1967, po dokončení výkopových prací ve stropě Lví síně, se tým ve složení: prof: A. Piesiewicz, M. Pulina, T. Wiszniowska, G. Ziembicki učinil objev Palácových sálů a Chodby pravěkého člověka s přilehlými chodbami. Jeskyně byla nyní dlouhá 350 m.

V letech 1968-69 probíhaly další průzkumy, při nichž bylo objeveno tzv. staré vratislavské patro, které se nachází za Blokovou halou, a silně tektonicky porušené části s Vodní chodbou. V prosinci 1971 délka jeskyně přesáhla 800 m.

Ve dnech 26.-29. ledna 1972 čtyřčlenný tým Stroňské sekce jeskyňářů prozkoumal rozsáhlý systém chodeb a síní zvaný Nové spodní patro jeskyně o celkové délce přes 1 km. Tým tvořili J. Bieroński, Z. Dumański, K. Łukaszewicz a J. Panek.

Časem se k této skupině připojili J. Trumpus a J. Sadej, jehož dům v Kletně byl útočištěm jeskyňářů a lidí spojených s jeskyní.

Následné práce se zaměřily na pronikání do Mauricova komína v Sále šampaňského a na prohlubně v Bahenních chodbách, které se nacházejí hned za velkou puklinou ve spodním patře jeskyně. Díky tomu délka jeskyně přesáhla 2,5 km.

Na začátku 70. let 20. století je při Státní radě ochrany přírody ve Varšavě založen Vědecký výbor pro ochranu Medvědí jeskyně. Stává se iniciátorem výzkumných prací v jeskyni a kontroluje ochranu lokality.

V roce 1977 je k ochraně Medvědí jeskyně a cenného přírodního komplexu v jejím bezprostředním okolí zřízena Přírodní rezervace Medvědí jeskyně o rozloze 89,05 ha. *

* V roce 2022 byla přírodní rezervace Medvědí jeskyně rozšířena na 233,4 ha.

Po osmi letech přípravných prací (těžba a stavební práce v jeskyni, zřízení osvětlení, výstavba vstupního pavilonu, modernizace přístupových cest a parkoviště) byla 11. června 1983 Medvědí jeskyně otevřena pro turistický provoz.